Labe, ten mohutný tok, který svými meandry protíná krajinu střední Evropy, jen těžko hledá konkurenta v poezii a praktičnosti, jež s sebou nese. Od pramene ve sněžných vrcholcích krkonošských, přes historické města a malebné vesnice až po široké ústí do Severního moře, Labe je žilou, která živí krajiny, dopravu, i srdce těch, kteří se na jeho březích narozeni či usadili.
Příběh Labe je příběhem kontinuity, proměny a nekonečného setkávání. Setkávání člověka s přírodou, minulosti s přítomností a snů s realitou. Při cestě podél jeho toku se neustále setkáváme s historií, která se odrazila nejen ve stavebních památkách, ale i v živé vodní arterii, která stále pulsuje životem. Než se vydáme na tento fascinující výlet, připomeňme si několik klíčových momentů, které formovaly jeho současný tok.
Věčně omývané kamínky a drobné proudy vody, které se zvolna sbíhají v Krkonoších, dávají vzniknout jednomu z největších říčních systémů Evropy. O pramenu Labe se traduje, že byl objeven v raném středověku, i když první písemné zmínky pocházejí až z pozdějších období. Tento skrytý poklad Krkonoš se stal místem, o kterém se vyprávějí legendy, a které dýchá téměř mystickou atmosférou.
Pramen Labe je místem, kde se snoubí krása přírody s historií lidí toužících po objevování neznámého.
Ačkoliv se může zdát, že Labe vzniklo jen tak, náhodně, jedná se o dokonalý příklad toho, jak příroda formuje krajinu a dává ji život. A jak se tento život s každým kilometrem rozvíjí, mění a rozšiřuje.
Řeka Labe, sice tichá a poklidná na první pohled, skrývá v svých hlubinách i na svých březích pohnuté příběhy. Roku 1753 se Labe stalo dějištěm jednoho z prvotních pokusů o regulaci řeky, což vedlo k masivním úpravám jeho toku v následujících stoletích. Také se stalo klíčovou dopravní arterií pro průmyslovou revoluci, otevřelo světu nové možnosti v dopravě a obchodu.
Na březích Labe se odehrávaly důležité historické události, jako byly bitvy, záplavy, ale i klidnější chvíle prosperity a rozkvětu. Řeka se stala inspirací pro mnohé umělce, spisovatele a hudebníky, kteří ve svých dílech zachytili její krásu, sílu i melancholii.
Labe není jen životním prostředím pro lidí, ale domovem pro celou řadu rostlinných a živočišných druhů. Voda v Labe, čistá a živá, je základem pro unikátní ekosystém, který se vyvíjel tisíce let. S narůstajícím lidským zásahem do přírody však přichází i potřeba ochrany tohoto jedinečného prostředí.
V posledních desetiletích se objevuje řada iniciativ a projektů zaměřených na ochranu Labe a jeho okolí. Od zákazů vypouštění nečistot, přes výsadbu nové vegetace podél břehů, až po obnovu mokřadů a zaplavených oblastí, které slouží jako přirozené čistírny vody. Všechny tyto kroky směřují k jednomu cíli: uchovat Labe pro další generace nejen jako dopravní cestu, ale především jako zdroj života a krásy.
Legenda praví, že kdo se dokáže napít vody z pramene Labe a zároveň pronést tajné zaklínadlo, získá sílu a odvahu cestovat proti proudu a překonávat překážky. Ačkoliv je tato představa výrazně poetická, nese v sobě jistou pravdu. Cesta podél Labe je cestou objevů, výzev a nečekaných setkání.
Není důležité, zda je zaklínadlo skutečné, nebo jen plodem lidové fantazie. Důležité je, že řeka Labe je živoucím důkazem, že krása a dobrodružství je možné najít i ve vlastním zadním dvorku, pokud máme oči, abychom viděli, a srdce, abychom cítili.
Řeka Labe a její břehy byly vždy místem, kde se snoubila krása přírody s lidskou tvořivostí. Mnoho významných osobností ve svých dílech zachytilo život na Labe, jeho dramatické záplavy, klidné údolí i průmyslové krajině tocích se okolo. Od Bedřicha Smetany, který v své symfonii 'Má vlast' zachytil proudění řeky, přes malíře zachycující její meditativní krajiny, až po spisovatele a básníky, pro které Labe bylo neustálou inspirací.
Kultura je důležitým aspektem života podél Labe. Lidé, kteří žijí blízko řeky, si jsou vědomi jejího významu nejen jako zdroje příjmů nebo dopravy, ale jako dědictví a tradice, kterou je třeba uchovávat a ctít.